Základním stavebním kamenem venetského kalendáře je týden. Běžný rok má 52 týdnů rozdělených na čtyři čtvrtletí, přičemž každé čtvrtletí se se sestává z jednoho dlouhého měsíce o pěti týdnech a dvou krátkých čtyřtýdenních.
Týden obsahuje pět dnů věnovaných venetským bohům:
- mentinə — měsíční den (pondělí)
- swatinə — Svarohův den (úterý)
- weltinə — Velesův den (středa)
- pertinə — Perunův den (čtvrtek)
- kiwtinə — Živin den (pátek)
- týtinə — Divův den (sobota)
- sultinə — sluneční den (neděle)
Každý týden, měsíc, čtvrtletí i rok tedy začíná měsíčním dnem (pondělím)
Jednotlivé týdny v měsíci jsou označeny barvami světových stran. První týden je černý(sever), druhý bílý (západ), třetí rudý (jih) a čtvrtý zelený (východ). V dlouhém měsíci má pátý týden barvu modrou a je chápán jako nejpříznivější. Relativně příznivý je i bílý a v menší míře i týden zelený. Nepříznivý je černý a rudý týden.
Dny v měsíci se označují jménem dne a barvou týdny (tj. dlouhý měsíc začíná černým pondělím kirśnə mentinə a končí modrou nedělí sínə sultinə).
Měsíce mají staré slovanské názvy (podobně jako v češtině), přičemž druhý měsíc čtvrtletí využívá zdrobnělý název měsíce prvního (alternativně lze první měsíc nazvat jako velký a druhý jako malý, tj. namísto traven, travenec lze říci velký traven a malý traven). Třetí měsíc čtvrtletí má také tvar zdrobněliny avšak s jiným základem (např. po travenu a travenci následuje lipenec).
Rok začíná v okolí jarní rovnodennosti. Protože celková délka venetského roku je 52 × 7 dní tj 364 dní, je přibližně každých pět či šest let po devátém měsíci (studenec) vkládán tzv. hrudný týden. Ten je chápán jako velmi příznivý (modrý) týden a každý jeho den je (malým) svátkem.
Dalšími malými svátky jsou sluneční dny (neděle) a v příznivých týdnech i dny Perunovy (v letní polovině roku) resp. Velesovy (v zimní polovině).
Velkými svátky jsou:
- slunovraty
- černé pondělí sečna (zimní)
- černé pondělí června (letní)
- čtyři tzv. dělící dny
- bílé pondělí travence (obdoba keltského beltainu)
- bílé pondělí července (obdoba lugnasadu)
- bílé pondělí říjence (obdoba samhainu)
- bílé pondělí sečence (obdoba imbolcu)
- dva tzv. pamětní dny
- Králův den (bílé pondělí června, den korunovace Boleslava I.)
- Týnský den (zelené pondělí srpence, den vítězství Ventslava v bitvě u Týna)
Data za názvy měsíců jsou data počátků venetských měsíců v našem řehořsko-juliánském kalendáři. Platí pouze v případě, že začátek venetského roku (bílé pondělí travnu) připadá přesně na jarní rovnodennost 21.3. V jiných letech mohou být posunuty až o pět dnů v obou směrech.
